Existuje výrobce reprosoustav, který je více spojen s „tradičním hi-fi“ než britský Harbeth? To je dobrá otázka… Firma staví na myšlence BBC monitorů z 60. a 70. let – koneckonců byl to zakladatel H.D. Harwood, který tam v té době šéfoval (než v roce 1977 založil Harbeth) a byl jedním z těch, kdo tento ikonický koncept představil světu a mnozí ho dodnes považují za svatý grál. A současný šéf Alan Shaw se ho stále spokojeně drží, i když přináší s každou generací jistý progres.
Přesto, že nabídka Harbeth dnes zahrnuje i moderně vypadající aktivní řešení, základem jsou pořád ty nejklasičtější možné reprosoustavy. Nabídka začíná u „mikromonitoru“ P3ESR XD2, kde poslední tři znaky označují tu nejaktuálnější technologickou generaci, kterou firma disponuje.
Ozvučnice jsou čistě pravoúhlé, byť čelní hrany jsou lehce zaoblené. Panel s dvěma měniči je tradičně přišroubovaný a oddělený hlubokou mezerou, do níž se zasouvá látková mřížka, podtrhující nezaměnitelný designový jazyk firmy.
Po klasickém anglickém způsobu je též zadní stěna přišroubovaná a maličko vnořená do základního korpusu. Dominuje nálepka s nezbytnými informacemi, pod níž jsou jen dva reproterminály.
Vrátíme-li se dopředu, uvidíme dva měniče. Tweeter za kovovou krycí mřížkou, zapuštěný docela hluboko do zvukovodu ve veliké planžetě. Podporuje ho též poměrně do hloubky zasazený středobas, jehož koš je montovaný zevnitř a tedy není na první pohled vidět.
Ačkoliv vzhled a materiály exteriéru jsou velmi charakteristické, není právě tohle tím, co dělá z Harbeth „ten Harbeth“. Jsou to na míru navržené vlastní měniče.
Výšky vyzařuje 1,9 cm široká hliníková membrána, jejíž pohonný systém je chlazený ferrofluidem, který zároveň měnič pomáhá chránit třeba i proti přetížení. Je to ale 11 cm středobas, který je úplně nový. Kužel membrány je zhotovený z proprietárního polymeru RADIAL4, kdy se potřebný tvar zajišťuje vstřikováním do formy. Gumová vlnka závěsu je otočená. Harbeth pak říká, že v generaci XD2 citelně vylepšil frekvenční výhybku, nemluví však už o tom jak – nicméně firma je známá jednoduššími konstrukcemi po vzoru „profi“ BBC monitorů dávných dob.
Protože P3SER XD2 jsou skutečně maličké, nepřekvapí frekvenční odezva 75 – 20 000 Hz (+/- 3 dB), ale asi ani velmi nízká citlivost 83 dB / 2,83 V / m. To na druhou stranu v dnešní době zesilovačů s vysokými výkony asi není hendikep. Nominální impedance dosahuje 6 ohm.
Když jsme zmínili kolibří rozměry, jde o výšku 30,6 cm, šířku 19 cm a hloubku 18,4 cm (19,6 cm, počítáme-li i mřížku a terminály). Jeden kousek váží 6,1 kg.
Poslech probíhal v menší místnosti v ostravském Studiu Špalíček, kde jsme nakonec došli k sestavě složené z EverSolo DMP-A6 Gen 2 Master Edition a Accuphase E-3000. Střídali jsme analogové připojení i to digitální přes vestavěný modul D/A převodníku Accuphase. K propojení sloužily výhradně kabely Cardas vyšších řad – napájecí, reproduktorové i signálové.
„Train Song“ od Holly Cole Trio („Temptation“ | 1995 | Blue Note | 00724383165353) má hezky šťavnatou linku kontrabasu – maličké reprosoustavy se vzdor svým rozměrům i uzavřeného konceptu nebojí, byť váhu a objem jen naznačují, nemají logicky plnou sílu. Ale o to lepší je artikulace, tóny za tónem jsou pěkně oddělené i s dobře předanou barvou. Protože ale nejsou úplně citlivé, potřebují jednak dostupný výkon, hlavně ale trochu hlasitosti – potichu téměř zmizí i ten náznak basu, který P3ESR XD2 nabízí. Nicméně stejně máte tak nějak pocit, že pružnost, barva a pocit hezkosti ta omezení vynahrazují.
V čem však rozhodně leží největší hodnota P3ESR XD2, to jsou střední tóny – ostatně pro ty je Harbeth obecně oblíbený. Duet Damiena Rice a Lisy Hannigan „9 Crimes“ („9“ | 2006 | Warner | 093624327868) jasně ukazuje, že právě vokální rozsah přirozeně dominuje reprodukci, hlasy jsou v popředí a vytváří skutečnou minimonitorovou magii. Je tu plnost, čistota, přitom ale i hedvábná jemnost a doslova tekutost, ztělesnění té nejlepší formy anglické elegance. Volnost, libozvučnost, samozřejmá srozumitelnost – všechno tu je a právě tohle je důvod, proč se cena tak maličkých reprosoustav nezdá tak děsivá.
Cinkavým výškám v „Beat“ ze stejnojmenné nahrávky Tingvall Trio (2014 | Skip Records | SKP9137) dávají P3ESR XD2 rozumný prostor, ale přeci jen trošičku jemnější – není to prominentní znělost. I tak však ševelí přesvědčivě, detailů je dost a výškáč pracuje přesně a čistě, ač hladce a klidně. Díky tomu se zdá nejvyšší část pásma decentní za jakýchkoliv okolností, ani při vysoké poslechové úrovni se necpe kupředu – ale detailů je tu dostatek. Jinými slovy, Harbeth umožňují dobře vnímat i strukturu a kovový témbr, aniž by docházelo k nějaké nepřiměřené zvonivosti.
„You & Me“ od početné kapely Meute (2019 | Bandcamp) přímo dští energií mnohých bubnů a intenzivních žestí. Malé P3ESR XD2 mají až překvapující razanci – nikoliv samozřejmě objem, je to takový zmenšený obrázek, zejména protože chybí pocit váhy díky limitovanému basu. Co však slyšíte, to je hezké, živé, pevně a zároveň nenuceně artikulované. Ve své podstatě je zvuk měkčí, má v sobě anglickou noblesu a jediným předpokladem je dodat Harbeth trochu hlasitosti – pak vyplní prostor energičtěji, než by velikost napovídala.
O čitelnosti jsme už něco řekli, potvrdila to „Half as good as you“ Toma Odella a Alice Merton („Jubilee Road“ | 2018 | SONY | 886447076125) – dominují nonšalantní středy, oba krásně podané hlasy se spoustou detailů a výtečnou „lidskostí“, kdy muzika teče. Možná má klidnější výšky (ač zřetelné) a ne tak průbojné basy, přesto to všechno funguje – organické, bez techničnosti, ve finále je to charakter, který chcete pojmenovat i přes všechna zjevná omezení a vlastní charakter jako „přirozený“, velice libý pro ucho. A protože zmíněné středy nesou spoustu informací, ani ona tíha nějakého limitu vlastně v běžném poslechu není nijak relevantní.
Maličké Harbeth P3ESR XD2 jsou až roztomile kompaktní, přesto nabízí skvělé výsledky – asi ne na nějaké tvrdé žánry, ale cokoliv zahrnuje primárně střední pásmo (jedno jestli jazz, klasika, ale i běžný pop a rock), to bude krásně plynout. Jsou to bedny pro ty, kteří ocení jejich famózní prostor, kultivovaný tón a schopnost posluchače vtáhnout. Je to pochopitelně trochu specifické pojetí, je tu logický limit basové energie, ale krom toho? Snad jen opravdu odvážná cena za tak maličké kousky – jinak jsou vskutku krásné.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, minimálním zatlumením s běžnými prvky jako jsou závěsy, koberec nebo sedačka.
Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.
Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.
Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)
Maličké Harbeth mají lehce svažující frekvenční charakteristiku s výraznějším pásmem kolem 200 Hz, což jim dodává jistý pocit plnosti. Jsou jen lehce citlivé na natočení, reálná energie končí někde kolem 90 Hz, i když stopy najdete i u hranice 50 Hz – mezi těmito dvěma hodnotami budete však objem muset dohnat těsnou blízkostí zadní zdi, což však pravděpodobně zase ovlivní podání prostoru. Bas je tím pádem – logicky – limitovaný, ale celkový výsledek nese znaky ladění na příjemnost.
Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)
Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli
Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)
Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou
Waterfall
Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru
Step response @ 1 m v ose tweeteru
Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)
Impedanční chování odpovídá uzavřené ozvučnici, ladící kmitočet je vidět na cca 69 Hz. Průběh však neklesá pod nějakých 5 ohm a P3ESR XD2 by tak měly být nekomplikované na rozehrávání. Nenesou také žádné známky nežádoucích rezonancí.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]
Kč 81 250,- - standardní provedení
Kč 87 500,- - příplatková dýha Rosewood
KLADY
+ krásné, zpěvné střední pásmo
+ famózně plastický prostor
+ překvapivě detailní, jasný zvuk
+ mají skutečně návykové kouzlo poslouchatelnosti
ZÁPORY
- cena je vysoká
- hloubka basu má logické limity
Převzato z portálu Hi-Fi Voice, autor Daniel Březina
