NAD M10

Kanadští New Acoustic Dimension (nebo spíše už nějakou tu dekádu jen NAD) platili mimořádně dlouho za výrobce pořádně konzervativně pojatých, ale spolehlivých a moc příjemně hrajících zesilovačů (a tu a tam i dalších komponentů). Dnes pod křídly Lenbrook Group ale patří ke spoluautorům systému Bluesound a vůbec se pomalu, ale jistě posouvají naopak do role výrobce elektroniky pro moderně smýšlející a fungující konzumenty.

Nejvýraznějším důkazem tohoto tvrzení je nejnovější model M10, který je označen jako "BluOS streamující zesilovač". Přeloženo to znamená, že NAD M10 je a) integrovaný zesilovač, b) digitální rozhraní, c) streamer a d) jádro multiroomového systému na bázi BluOS (tedy Bluesoundu). Navíc je tu ještě na první pohled nevyřčené e), které - tak jak je u nových NADů mimořádně chvályhodnou tradicí - označuje implementaci systému Dirac Live pro korekci prostorové akustiky.

NAD M10 2

To je řádně nabitá krabička, zvláště vezeme-li v potaz rozměry 21,5 x 10 x 26 cm (š x v x h) a hmotnost 5 kg. Ať je to jak chce, M10 dokazuje, že výrobce kdysi opravdu trochu suše jednoduchých přístrojů umí nabídnout víc a M10 je mimořádně pohledný komponent, který si rád vystaví v prostoru i naprosto normální člověk, nejen audiofil.

Může za to krom prakticky čtvercového půdorysu i to, že téměř celou přední stěnu zabírá dotykový barevný TFT displej s nádherně jemnou kresbou a proměnlivým chováním, kdy zesilovač skutečně šikovně zobrazuje to, co se právě nejvíc hodí. Včetně třeba dvou "budíků", ukazující sílu signálu. Ale ani "prosklená" horní plocha s vsazeným svítícím firemním logem patří mezi velmi estetické moderní prvky.

V mimořádně čistotě pokračuje vjem i na zadním panelu, kde jsou konektory nádherně "zalajnované" a i přes jejich značný počet si nepřekáží. Ve spodní části je napájecí zásuvky a dva páry reproduktorových terminálů, které mají kupodivu mezi sebou i šoupátko, jímž lze zesilovač přepnout do můstkového režimu.

NAD M10 4

V horní polovině je pak v šiku seřazeno dostatek konektorů, aby pokryly všechny vaše potřeby - jsou tu dva páry analogových vstupních cinchů, jeden pár cinchů regulovaného výstupu, jsou tu dva výstupy na subwoofer, je tu koaxiální i optický digitální vstup a dokonce HDMI pro připojení zpětného audio kanálu. Je tu i USB port pro datové paměti a ethernetový konektor, ale vzhledem ke konceptu patrně využijete spíše připojení po Wi-Fi. Na samý okraj výrobce umístil spínací tlačítko, ačkoliv ani to možná nevyužijete, jelikož celé ovládání obsáhne výtečná aplikace od BluOS. I díky ní lze využít třeba i Bluetooth připojení s kodekem aptX HD, protokol AirPlay 2 i zapojení do multiroom systému.

Vnitřek zesilovače je krom platformy BluOS postaven na technologiích z vrcholné firemní řady Masters. Konkrétně jde o výkonové moduly Hypex nCore, patřící mezi ta nejlepší dostupná řešení ve třídě D - v tomto konkrétním modelu nabízí 100 Wattů na kanál do 8 i 4 ohm, ač v dynamické špičce do 8 ohm zvládne až 160 Wattů a do 4 ohm 300 Wattů. Výrobce tu udává hodnotu THD v pásmu 20 - 20 000 Hz v celém spektru výkonu pod 0,03%, odstup signálu a šumu 85 dB nebo tlumící faktor 190.

NAD M10 5

Další zásadní částí je D/A převodník - zde je použit čip ESS Sabre s rozlišením 32 bit / 384 kHz. DSD signál lze přehrát pouze pokud je převeden pomocí BluOS aplikace (což umí jen její verze pro desktopy), zato lze nativně zpracovat MQA signál, což je fajn třeba u TIDAL. Jádrem systému pak je čip ARM Cortex A9 na taktu 1 GHz, který zajišťuje svižné reakce systému včetně třeba zpracování hlasových příkazů systému Alexa nebo Siri.

Za pár extra řádků stojí i aplikace Dirac Live - v ceně zesilovače je základní licence s omezeným frekvenčním rozsahem pro hluboké tóny do 500 Hz, ale v praxi to stačí. Za jednotky tisíc Korun lze licenci rozšířit na kompletní frekvenční spektrum. Systém není úplně jednoduchý, ale když si aplikaci nainstalujete a chvilku si budete hrát, dospějete k příjemně fungujícím výsledkům - po sérii měření si ještě můžete výslednou křivku doladit dle libosti, případně nahrát do programu cílovou křivku navrženou přímo od NAD. Dirac pak nejen srovná frekvenční odpověď, ale pracuje také s fází, korekcí impulzu a přizpůsobuje výsledek na základě devíti měřících bodů a toho, zda měříte na křesle nebo sedačce. Jde tedy o poměrně komplexní řešení a výsledek "před" a "po" může být v akusticky neupravené místnosti naprosto úchvatný, ale znát je i v akusticky pečlivě upraveném prostředí.

NAD M10 jsme poslouchali v rámci všech našich redakčních sestav - s OPPO UDP-205 a Harbeth Monitor 30 místo Norma Revo IPA-140, s VPI Scout a Grandinote Celio místo Grandinote Shinai, s Cambrdige CXC místo Cambridge CXA80 a také místo Emotiva XSP-1 / XPA-DR2 a Teac NT-503spolu s KEF LS50. O dalším používaném příslušenství, kabelech, filtrech a všem ostatním se více dozvíte v pravém sloupci -->.

NAD M10 6

Diracem zkalibrovaný bas zůstával v "By the rivers dark" Leonarda Cohena ("Cabasse La Collection" | 2011 | SONY | 88691918262) měkký a hlavně mohutný, takový ten, který dobře znáte od NAD už dlouhá, dlouhá léta. Kalibrace nezasahuje do jeho charakteru, ale pomůže mu "vyloupnout" se díky pevnějším konturám a zjevně přesnějšímu nástupu i utichnutí jednotlivých tónů. Tím bas působil i přes lehce vřelejší, měkčí a velmi šťavnatý styl prezentace dobře strukturovaný a každý tón s dopadl do prostoru s rozechvívající vahou a hutností.

I na vokálu Amber Rubarth bylo znát, že Dirac - jinak jeden z nejméně invazivních způsobů jako upravit účinně prostorovou akustiku - nevniká do charakteru samotného zesilovače, jen jako kdyby vypiloval jeho přesnost a odmetl nečistoty z povrchu jeho projevu. Zpěv tak byl krásně zaostřený a přes jistou měkkost patrnou i zde byl vokál vedený s velmi pěknou jistotou, hlavně ale přirozeně uvolněný a nenásilně, netechnicky prokreslený až po jemné detaily - zvuk je high-endově komplexní tak jak má být, ale přitom si zachovává jistou "přátelskost", netechnický styl, který na první pohled detaily a nuance nepodsouvá.

A pokud je vliv Dirac a jeho zřetelně zpřesňující přínos někde doopravdy znát na první dobrou, tak je to na zvuku činelů v "Shiny Stockings" Boba Larka a DePaul University Jazz Ensemble ("XLO Test and Burn-in CD" | 1999 | Reference Recordings | RX-1000). Právě na jemných tónech ševelícího činelu totiž okamžitě vnímáte jejich lepší oddělení, zřetelnější texturu a vůbec celkově přítomnější pocit. Sám o sobě pak NAD nabízí solidní rozlišení a každý tón má zřetelný dozvuk, který se neztrácí ani pod dalšími a dalšími přicházejícími zvuky. Je to trochu nenápadný, ale už pěkně kultivovaný přednes.

NAD M10 10

Na "Percussion Du Africa" (Dununba | "AUDIO Digital Masters III" | 2010 | STS Digital | 11-10) bylo znát, že přes papírově požehnaný výkon by se snad mohl M10 tu a tam projevit jaksi razantněji a autoritativněji, jeho zvuk totiž zůstává spíše klidnější a měkčí. Není to snad o tom, že by přístroji dynamičnost chyběla, ale jeho neefektní a příjemné ladění jednoduše není dynamicky ohromující. Jednotlivé údery mají ale zřetelné kontury, zvuk nemá tendenci se rozpliznout nebo působit nejistě, jen se prostě nijak netlačí kupředu.

Také detaily nahrávek jako je slovanský chór v podání Cantus ex Corde ("The Absolute Sound Reference Vol. 2" | 2016 | STS Digital | STS-6111152) nevystupují kupředu pod tlakem - zvuk zesilovače je takový uhlazený, jemný a spíše homogenní, aniž by to ale znamenalo, že když zapátráte po nuanci tu a tam, že ji ve zvuku nenajdete - jen to není technicky analytický projev, který by před vámi rozprostřel každou nuanci a zjevně ve svém vyznění dává přednost hudebnímu celku před jednotlivostmi. Ale - opět dílem i díky práci Dirac Live - má solidní řád a čitelnost.

NAD M10 11

Hudební scéna v "The Dance" v podání Floriana Couteta a Smart is Brass ("Räumlichkeit und Transparenz" | 2015 | stereoplay) byl pěkně roztažený v pravolevém směru, hranice scény sahaly až z ozvučnice a proporce zvuku byly poměrně velké. Nástroje měly kolem sebe pocitově dost prostoru, vzduch a jakýsi klid, s nímž byly samozřejmě lokalizované. Na spořádanosti podání prostorovosti se pak Dirac Live také podílel nemalou měrou a i z tohoto pohledu přinesl "vyloupnutí".

Když přijde na rytmickou "Africa" od Toto ("Blu-spec CD - Feel the Difference" | 2009 | SONY | SICP 20048-9), tak oceníte šmrnc, nadhled a jistou vřelou (a trochu temnou" hudebnost, s níž se NADu daří fungovat již hodně dlouho. Zvuk je možná lehce vláčnější, ale drží tempo, má plnost, velikost a jakousi celkovou neokázalost, s níž se snadno vnoříte do hudebních vod a můžete v nich plavat celé hodiny.

NAD M10 je mimořádně excelentním zhmotněním moderního hi-fi s až high-endovými přesahy. Mimořádně povedený design, platforma BluOS otevírající nekonečný svět virtuální hudby a v neposlední řadě moderně orientovaná variace konektorů. To vše je završeno implementací Dirac Live, což je jedno ze zvukově nejméně invazivních a přesto nejvíce účinných řešení pro kompenzaci prostorové akustiky, s nimiž jsme se kdy setkali. V celkovém součtu nabízí NAD ale ten starý dobrý firemní styl - trochu temnější, měkčí, snad až lehce sametový, ale mimořádně příjemný, kultivovaný a muzikální přednes. Není to striktní audiofilská záležitost, ale hudební radosti přinese rozhodně dost a dost.

KLADY

+ výjimečně přitažlivý vzhled

+ platforma BluOS a její možnosti stran formátů a ovládání

+ Dirac Live a jeho možnosti stran korekce akustiky

+ variabilita konektivity

+ příjemně hladký zvuk

ZÁPORY

- v některých chvílích chybí zvuku "průraznost"

Recenze převzata z portálu Hi-FI Voiceautor Daniel Březina   hifi voice 1.jog 8 190x71