GoldenEar Triton Seven Tower

Nejvyšší řadou ve výrobním katalogu tvoří modely Triton, ty vyšší s aktivní basovou jednotkou, ty nižší pak v čistě pasivním provedení. Tím úplně nejlevnějším modelem je sloupek Triton Seven. Na první pohled se jednotlivé modely mnoho neliší (tedy mezi sebou - od téměř veškeré ostatní produkce se liší až až). Jde o velmi štíhlý, hluboký a poměrně vysoký a v černé látce skrytý "objekt" s půdorysem trojúhelníku se zakulacenými rohy. O moc lépe se reprosoustavy popsat nedají, protože jejich účelem je právě být "nijaké", splynout v interiéru a nepoutat na sebe pozornost - zejména ženy prý oceňují jejich skromný vzhled.

Triton Seven stojí jako všechny modely této řady na základně z MDF, která udržuje díky své váze a rozměrům stabilitu uzounké ozvučnice, která by jinak díky váze cca 14,5 kg hrozila při výšce cca 100 cm, hloubce cca 28 cm a šířce cca 14,5 (vpředu) - 18,4 (vzadu) cm i případným překocením.

Na celých reprosoustavách vlastně opravdu není co popisovat - vzadu najdete jen jediný pár terminálů a je to. To co vidět není je ale zajímavější - jde o celkem pět reproduktorů, z nichž tři míří dopředu (vysokotónový a dva středobasy) a dva do stran (subbasové pasivní radiátory). Všechny použité reproduktory jsou pak vlastního návrhu i výroby.

O nejvyšší tóny se stará páskový reproduktor HVFR, neboli vysokorychlostní tweeter ze skládaného pásku. Neodymové magnety skládají a zase uvolňují fólii, která vytlačuje vzduch ze svých skladů a netlačí tak celou plochou membrány. Dvojice středobasů má překvapivě rozdílné průměry membrán - jedna má 13 cm a druhá 15 cm. U obou je velmi měkký závěs pro velmi vysoký zdvih a jsou uloženy v litém koši. Po stranách pak najdete kulaté pasivní zářiče s plochou membránou kulatého tvaru (u vyšších modelů je pro získání větší plochy tvar obdélníkový). Výrobce říká, že používá toto řešení, protože se chová jako dobře spočítaná transmission line s rychlejší a přesnější odezvou.

Reprosoustavy patří s hodnotou 89 dB k citlivějším, výrobce uvádí, že Triton Seven jsou "kompatibilní s 8 ohmy". Na dané rozměry i cenu pak působí velmi efektně udávaný frekvenční rozsah (byť udaný bez tolerančního pásma) - 29 - 35 000 Hz se většinou dočtete u podstatně větších reprosoustav.

GoldenEar Triton Seven jsme poslouchali v ostravském Studiu Špalíček, kde jim partnerskou sestavu tvořil transport McIntosh MCT450 a integrovaný zesilovač McIntosh MA7900 spolu s filtrem IsoTek EVO3 Aquarius. Propojeno bylo kabely ArtAudio v čele s SC-5. Porovnávalo se s GoldenEar Triton Five a Sonus Faber Venere 3.0.

Američtí GoldenEar mají u svých reprosostav pěkně rozmáchle, objemně a energicky naladěné basové pásmo a ani nejkompaktnější sloupek Triton Seven není tak úplně výjimkou. Pochopitelně v pasivní verzi nešlape bas TAK energicky a TAK dynamicky jako u verzí s aktivním zesilovačem, přesto je na evropské poměry spodních oktáv víc než akorát. "Wheel of Fortune" z doprovodné hudby k "Pirátům z Karibiku - Truhle mrtvého muže" z pera Hanse Zimmera (2006 | Walt Disney) tak hrála pěkně od podlahy, jakkoliv bas je spíše méně zahuštěný a takový měkčí. Neschází mu však rozhodně pocit energičnosti a rozmáchlé mohutnosti, ten typicky americký objem a výbušnost. Nehraje se tu na skálopevné kontury, definice je spíše adekvátní, než oslňující, i tady lépe funguje aktivně poháněný bas vyšších modelů. Triton Seven ale upoutají s ohledem na svou velikost i cenu nadýchanou velkolepostí svých nejhlubších tónů - basu je prostě dost, byť vás nezatluče do zdi.

Lehké a hebké, vysloveně hezké a barevné je pak střední pásmo - hlasy jako kdyby byly rozsvícené, jsou jasné, něžné a šťavnaté. Toma Jonese v "Did Trouble Me" ("Praise & Blame" | 2010 | Island Records) je rozhodně radost poslouchat. Je to audiofilsky autentické a puristické? Ani omylem - je to energické, rytmické a živoucí, plné radosti a muzikálnosti a také pohody, nekonfliktnosti, barevně syté a velké, je to prostě hudební představení se vším všudy. Možná tak Triton Seven ne vždy vykreslí ty jemné nuance a detaily, nejsou tak přepečlivé, ale umí probudit hudbu, ač trochu po svém. Vokály jsou tak férově čisté a dobře srozumitelné, hlavně ale mají jakési zvláštní kouzlo, kdy neotravují ani potichu, ani hodně nahlas, ani na špičkové, ani na mizerné nahrávce - snad jen úplně potichoučku Triton Seven jiskra poněkud uhasíná, ať už je to čím chce.

( recenze z našeho studia, autor Daniel Březina Hi-Fi Voice )